Květinou neurazíš

Vstávej semínko holala, bude z tebe fiala.

Pozorovat, jak semínko klíčí, vstává a roste z něj rostlina, sílí, rozvíjí lístky a květ. To je něco, co mě fascinuje už od mala, kdy jsem vyrůstala na venkově, běhala bosá po zahradě mezi záhonky květin a v trávě plné lučního kvítí.

Květinou neurazíš. Něco na tom bude. Když se tak zamýšlím, neznám ženu, která by nedostávala ráda květiny. Naopak znám ženy, které si kupují pravidelně květiny i samy. K nim patřím i já. Pár tulipánů do vázy mi dokáže vždycky spravit náladu.

Miluju kytky plné života a energie, které dokáží rozsvítit domovy a vnést do nich kousek přírody.

Ale nejsou kytky jako kytky.

Příběh, který se vám nebude líbit

V kteroukoliv roční dobu dostaneme v květinářstvích dokonale vypadající květiny.

Víte, co se skrývá za jejich krásou?

V loňském roce k nám byly dovezeny květiny za cca 1,6 miliardy Kč. Největší podíl dovozu do Čech pochází z Holandska. Dále pak z Kolumbie, Keni a Ekvádoru. Pěstírny jsou ale i v Thajsku, Zimbabwe, Zambii, Indii a Jižní Africe.

Cesta květin na evropský trh vede většinou na burzy do Holandska, odkud pak míří do lokálních květinářství. Roční dovoz květin do EU představuje cca 180 mld. Kč. A to je pořádné číslo.

Tyhle kytky jsou dokonale krásné. Podílí se na ničení zdraví, vykořisťování lidí a znečištění životního prostředí.

  • Pesticidy a dalších agrochemikálie provází celý proces pěstování květin, aby vyrostly, vydržely transport a ve váze nás potěšily co nejdéle. Používány jsou na denní bázi. V zemích mimo EU a USA jsou používány i chemikálie způsobující rakovinu, které jsou na seznamu zakázaných látek.
  • Používaná chemie ohrožuje zdraví dělníků, kteří pracují na květinových plantážích v méně rozvinutých zemích, kde ochrana zdraví nehraje žádnou roli.
  • Květiny jsou toxické a při manipulaci s nimi mohou mít vliv na zdraví prodavaček, které s nimi přichází ve velké míře do styku, ale i konečného zákazníka.
  • Místa (půda, podzemní voda), kde pěstování probíhá, jsou zničená a zamořená od používání pesticidů.
  • V chudých částech světa má pěstování květin na svědomí úbytek zemědělské půdy, která by mohla být využívána k pěstování potravin.
  • Při pěstování je spotřebováno velké množství vody, které bývá v místech umístění velkopěstíren nedostatek a místní tu svádějí boj o vodu s velkoproducenty. Např. rozloha jezera Naivasha v Keni se díky zavodňování farem zmenšila o čtvrtinu. Na vypěstování 1 hektaru růží je tu potřeba až 30 000 litrů vody a za rok se pro EU vyprodukuje 85 000 tun květin.
  • Květiny k nám putují dopravou (nákladní, lodní, leteckou) někdy až tisíce kilometrů a podílí se tak dalším znečištění.
  • Pro transport jsou na balení květin používány i papírové a plastové obaly, které chrání květiny před poškozením. Ty se pak stávají odpadem.
  • Květiny jsou obvykle vyhazovány do směsného odpadu, kde působí problémy při spalování odpadků (ty jsou díky obsahu bio odpadu vlhké, více zapáchají a špatně hoří) nebo svojí toxicitou přidávají svůj díl k dalšímu odpadu na skládkách.

Dokáže vám květina s tímhle příběhem udělat radost?

Můžeme si říct, že je nejlepší přestat tohle podporovat. Není to, ale tak jednoznačné. Tím, že budeme bojkotovat nákup těchto květin, přijdou o jediný možný zdroj příjmů lidé, kteří jsou na něm životně závislí. Např. v Keni dává květinářský průmysl práci zhruba pro půl miliónu Keňanů.

Jde to i s respektem

Určité možnosti zlepšení podmínek v květinovém průmyslu nabízí certifikační projekty. Nejznámější jsou certifikáty Fair Flowers Fair Plants a Fairtrade. U nás nejsou bohužel certifikované květiny k dostání, není po nich poptávka.

S lidmi, kterým dává květinový průmysl ve světě práci, soucítím a věřím, že certifikační projekty jsou cesta ke změně, i když je to běh na dlouhou trať.

Dávám ale přednost podporování našich lokálních pěstitelů, kterým navíc záleží na dopadu jejich podnikání na životní prostředí. Pár už jich v Čechách máme, jukněte na Eko mapu, jestli nejsou zrovna ve vašem okolí.

Za pěstováním těchto květin totiž stojí příběhy plné poctivosti, odhodlání, vášně a snahy o vyšší cíle.

Ženy ze statku Kytky od potoka

Kytky od potoka

A takový příběh píší i Kytky od potoka. Kytky pěstované s láskou v souladu s přírodou a bez chemie.

Na konci léta mě pozvali na návštěvu na svoje políčko a statek, kde je vidět, že pěstovat květiny lze jinak, s citem a respektem k okolní přírodě.

Zakladatelka Míla spolu s dalšími úžasnými ženami pěstují a vážou netradiční květiny plné života, které mi připomínají zahrádku mojí babičky. Květiny co voní, připomenou dětství a vženou do očí slzy dojetí. Vážou svatební kytice, ale i kytky pro jiné příležitosti.

V loňském roce získali, prostřednictvím kampaně na Hithitu, finance k rozšíření polí, obnově rodinného statku a vytvoření netradičního místa, takové návsi, kde se budou lidi potkávat, tvořit a vzdělávat nejen v ekologickém pěstování. Jejich snažení tak získalo další rozměr.

Splněním snu jedné ženy, co miluje vůni hlíny a pěstování je její vášní, tak dochází k rozvoji místního hospodaření, podpoře komunitního soužití.

Můžeme toho být součástí

Dává vám to celé smysl? Dejte přednost těmto květinám před těmi z běžných květinářství, za kterými stojí neznámý nadnárodní řetězec a nepříliš radostný původ.

Ty kytky stojí za to!