Není kytka jako kytka, aneb co se skrývá za jejich krásou

Květinou neurazíš

Vstávej semínko holala, bude z tebe fiala.

Pozorovat, jak semínko klíčí, vstává a roste z něj rostlina, sílí, rozvíjí lístky a květ. To je něco, co mě fascinuje už od mala, kdy jsem vyrůstala na venkově, běhala bosá po zahradě mezi záhonky květin a v trávě plné lučního kvítí.

Květinou neurazíš. Něco na tom bude. Když se tak zamýšlím, neznám ženu, která by nedostávala ráda květiny. Naopak znám ženy, které si kupují pravidelně květiny i samy. K nim patřím i já. Pár tulipánů do vázy mi dokáže vždycky spravit náladu.

Miluju kytky plné života a energie, které dokáží rozsvítit domovy a vnést do nich kousek přírody.

Ale nejsou kytky jako kytky.

Příběh, který se vám nebude líbit

V kteroukoliv roční dobu dostaneme v květinářstvích dokonale vypadající květiny.

Víte, co se skrývá za jejich krásou?

V loňském roce k nám byly dovezeny květiny za cca 1,6 miliardy Kč. Největší podíl dovozu do Čech pochází z Holandska. Dále pak z Kolumbie, Keni a Ekvádoru. Pěstírny jsou ale i v Thajsku, Zimbabwe, Zambii, Indii a Jižní Africe.

Cesta květin na evropský trh vede většinou na burzy do Holandska, odkud pak míří do lokálních květinářství. Roční dovoz květin do EU představuje cca 180 mld. Kč. A to je pořádné číslo.

Tyhle kytky jsou dokonale krásné. Podílí se na ničení zdraví, vykořisťování lidí a znečištění životního prostředí.

Pesticidy a dalších agrochemikálie provází celý proces pěstování květin, aby vyrostly, vydržely transport a ve váze nás potěšily co nejdéle. Používány jsou na denní bázi. V zemích mimo EU a USA jsou používány i chemikálie způsobující rakovinu, které jsou na seznamu zakázaných látek.
Používaná chemie ohrožuje zdraví dělníků, kteří pracují na květinových plantážích v méně rozvinutých zemích, kde ochrana zdraví nehraje žádnou roli.
Květiny jsou toxické a při manipulaci s nimi mohou mít vliv na zdraví prodavaček, které s nimi přichází ve velké míře do styku, ale i konečného zákazníka.
Místa (půda, podzemní voda), kde pěstování probíhá, jsou zničená a zamořená od používání pesticidů.
V chudých částech světa má pěstování květin na svědomí úbytek zemědělské půdy, která by mohla být využívána k pěstování potravin.
Při pěstování je spotřebováno velké množství vody, které bývá v místech umístění velkopěstíren nedostatek a místní tu svádějí boj o vodu s velkoproducenty. Např. rozloha jezera Naivasha v Keni se díky zavodňování farem zmenšila o čtvrtinu. Na vypěstování 1 hektaru růží je tu potřeba až 30 000 litrů vody a za rok se pro EU vyprodukuje 85 000 tun květin.
Květiny k nám putují dopravou (nákladní, lodní, leteckou) někdy až tisíce kilometrů a podílí se tak dalším znečištění.
Pro transport jsou na balení květin používány i papírové a plastové obaly, které chrání květiny před poškozením. Ty se pak stávají odpadem.
Květiny jsou obvykle vyhazovány do směsného odpadu, kde působí problémy při spalování odpadků (ty jsou díky obsahu bio odpadu vlhké, více zapáchají a špatně hoří) nebo svojí toxicitou přidávají svůj díl k dalšímu odpadu na skládkách.

Dokáže vám květina s tímhle příběhem udělat radost?

Můžeme si říct, že je nejlepší přestat tohle podporovat. Není to, ale tak jednoznačné. Tím, že budeme bojkotovat nákup těchto květin, přijdou o jediný možný zdroj příjmů lidé, kteří jsou na něm životně závislí. Např. v Keni dává květinářský průmysl práci zhruba pro půl miliónu Keňanů.

Jde to i s respektem

Určité možnosti zlepšení podmínek v květinovém průmyslu nabízí certifikační projekty. Nejznámější jsou certifikáty Fair Flowers Fair Plants a Fairtrade. U nás nejsou bohužel certifikované květiny k dostání, není po nich poptávka.

S lidmi, kterým dává květinový průmysl ve světě práci, soucítím a věřím, že certifikační projekty jsou cesta ke změně, i když je to běh na dlouhou trať.

Dávám ale přednost podporování našich lokálních pěstitelů, kterým navíc záleží na dopadu jejich podnikání na životní prostředí. Pár už jich v Čechách máme, jukněte na Eko mapu, jestli nejsou zrovna ve vašem okolí.

Za pěstováním těchto květin totiž stojí příběhy plné poctivosti, odhodlání, vášně a snahy o vyšší cíle.

Kytky od potoka

A takový příběh píší i Kytky od potoka. Kytky pěstované s láskou v souladu s přírodou a bez chemie.

Na konci léta mě pozvali na návštěvu na svoje políčko a statek, kde je vidět, že pěstovat květiny lze jinak, s citem a respektem k okolní přírodě.

Zakladatelka Míla spolu s dalšími úžasnými ženami pěstují a vážou netradiční květiny plné života, které mi připomínají zahrádku mojí babičky. Květiny co voní, připomenou dětství a vženou do očí slzy dojetí. Vážou svatební kytice, ale i kytky pro jiné příležitosti.

V loňském roce získali, prostřednictvím kampaně na Hithitu, finance k rozšíření polí, obnově rodinného statku a vytvoření netradičního místa, takové návsi, kde se budou lidi potkávat, tvořit a vzdělávat nejen v ekologickém pěstování. Jejich snažení tak získalo další rozměr.

Splněním snu jedné ženy, co miluje vůni hlíny a pěstování je její vášní, tak dochází k rozvoji místního hospodaření, podpoře komunitního soužití.

Můžeme toho být součástí

Dává vám to celé smysl? Dejte přednost těmto květinám před těmi z běžných květinářství, za kterými stojí neznámý nadnárodní řetězec a nepříliš radostný původ.

Ty kytky stojí za to!