Jak si doma uklidit a pořádek udržet

Věděli jste, že každá věc, kterou vlastníme, vyžaduje naší pozornost a energii? Čím víc jich máme, tím méně nám zbývá času na skutečné žití.

Kolik toho ale skutečně potřebujeme?

Ve 25 letech jsem se stěhovala do svého prvního podnájmu s jednou taškou. Do dalšího už to bylo plné auto. A jak šel čas, věcí přibývalo až jsem měla plný byt. A tenkrát jsem nic víc než tu jednu tašku nepotřebovala. Co se od té doby stalo?

Chci víc žít a ne být otrokem věcí. Inspirována knihou Domácnost bez odpadu (autor Bea Johnson) jsem se vrhla do pořádného úklidu, abychom my i náš domov mohli víc dýchat. K minimalismu to má ještě daleko, ale zbavila jsem se nepotřebných věcí. A lépe se mi funguje.

• Začala jsem postupně a šla místnost po místnosti, úložný prostor jeden po druhém.
• Na jeden den jsem si naplánovala pouze část místnosti nebo jen jednu skříň. Někdy vyřazování věcí dost bolí, tak je fajn mít na to čas.
• Vyndala jsem všechny věci ven ze skříní, poliček, krabic.
• Rozložila jsem vše přehledně na plochu (zem/stůl/postel), kde bylo jasně vidět, co tam všechno je.

U každé věci jsem si položila následující otázky, abych zjistila, jak jí využívám:

• Používám tě pravidelně?
• Používám tě alespoň občas?
• Použil/a jsem tě naposledy před více jak rokem?
• Potřebuji tě?

Věci jsem podle odpovědí rozdělila na 4 hromádky:

• MUSÍM MÍT = Používám tě pravidelně a potřebuji tě.
• HODÍ SE = Nepoužívám tě sice pravidelně,  ale občas tě potřebuji.
• NOSTALGIE = Použil/a jsem tě naposledy před více jak 1 rokem.  Už tě asi nikdy nepoužiju, ale nemám sílu se tě zbavit.
• ZBAVIT SE = Nepoužil/a jsem tě nikdy, nebo tě už nepotřebuji.

Seděla jsem nad rozdělenými hromádkami a rozhodovala se o jejich dalším využití:

• MUSÍM MÍT = Tyhle věci mi vážně dávají smysl a tak jsem je uklidila na původní místo.
• HODÍ SE = Tyhle věci je sice fajn mít, když jsou někdy potřeba. Je ale výhodné je vlastnit? Nebo je výhodnější si je třeba jen půjčit až zase nastane potřeba? Ty, kde vidím výhodu jejich vlastnictví, jsem vrátila na místo a ostatní šup z domu.
• NOSTALGIE = Téhle skupiny je nejtěžší se zbavit. Je potřeba si dát čas. Záleží na míře citové vazby. Možná ještě letos není ta správná doba některou z věcí vyhodit, pak nemá smysl to hrotit a je lepší udělat to vícefázově. Mám tenhle problém asi jen u oblečení. Vyhradila jsem si na tyhle kousky místo ve skříni a jednou za čas je znovu protřídím.
• Z DOMU = S těmihle věcmi se loučí jednoduše, a tak jsem je dala do tašek a čekají už na cestu z domu. O tom, co si počít s těmito věcmi si přečtěte v článku Vyhodit? Ne! 5 Tipů kam s tím?

Pokud jsou kostlivci ze skříní pryč, byla by škoda domov si znovu zaneřádit.

Následující tipy mi pomáhají vyvarovat se dalšímu hromadění:

• Nakupuji nové věci s rozmyslem.
• Rozmýšlím, zda novou věc skutečně potřebuji a jestli nemůžu svoji potřebu vyřešit tím, co už doma mám nebo jinak (třeba si věc zapůjčit).
• Nečtu akční letáky a nenakupuji ve slevových akcích. Koupíte totiž i věci, které vlastně ani nepotřebujete. Ve finále tak zbytečně utratíte peníze a doma vám přistane nový krám. Nové věci pořizuji až když mám skutečnou potřebu, většinou přes internetové obchody a za co nejnižší možnou cenu.
• Nesbírám v obchodech nálepky, bonusové body na kartičkách a podobné marketingové tahy, které mají za cíl, abyste nakoupili a utratili víc než ušetříte. Za nasbírané body si totiž většinou koupíte další věc, kterou nepotřebujete.
• Před návštěvou obchodu/obchodního centra si píšu seznam toho, co potřebuji koupit a v obchodě jdu přímo za tím. Nekoupím tak nic, co jsem neměla v úmyslu.
• Za každou novou věc se jedné věci zbavím, dokážu tak udržet množství věcí pod kontrolou.
• Odmítám dárky. Ano, dárky jsou v mnoha případech budoucí kostlivci. Ze začátku mi to nebylo příjemné, ale naučila jsem se zvládat reakce dárců a hlavně šířím svůj postoj do okolí, abych odmítání předešla.
• Mám v plánu průběžně debordelizovat, abych udržela pořádek a také proto, že ne všechny části našeho domova jsou vyklizeny podle mojí představy.

Zdroj: Foto