Jde to i bez ní

Minulý týden jsem si povídala s jedním fajn človíčkem a ten mi řekl: “Napište o tom, to si rád přečtu”. A tak píšu.

Je mi zároveň jasné, že tahle změna nebude vyhovovat každému a ne každý má důvod se sledování televizních pořadů vzdát. Tak je to v pořádku…

Je to váš život a jen na vás je, jak ho prožijete. Cílem článku je ukázat, že to jde i jinak než je zvykem, nikoliv přesvědčovat o jediné správné cestě.

Hned zkraje uvedu na pravou míru, jak to u nás s tou televizí vlastně je. Nežijeme tak úplně bez ní (a teď myslím to zařízení). Historicky televizi máme (dokud nedoslouží), ale teď už bez připojení k televiznímu vysílání.

Takže to vlastně není úplný hardcore, ale i tohle může většině lidí připadat šílený.

Koukání na televizní pořady pro mě býval zvyk. Kdyby mi před pěti lety někdo řekl, že nebudu denně pouštět telku, asi bych se na to tvářila divně.

Tipuju, že to u mě bývalo tak 8 hodin týdně (seriály, filmy, občas nějaká ta reality show). Ono se to nezdá, ale čas rychle plyne a u sledování televize letí ještě víc.

Počítejte se mnou:

  • Rok má 52 týdnů x 8 hodin = 416 hodin ročně prosezených u televizních pořadů
  • Při troše štěstí a průměrném věku dožití žen by mě ještě mohlo čekat 16640 hodin = 693 dní = 1,9 roku

To už je pořádný balík. A kolik času prokoukáte vy?

10 způsobů jak prožít 8 hodin života

Často slýchám v okolí nářky na to, jak na něco není čas. Rezervy je možné najít právě tady.

Pro porovnání vám chci ukázat, jak prožít 8 hodin života:

  • 2x komplet uklidit celý byt (trocha práce)
  • Vyrazit na celodenní výlet
  • Doletět z Londýna na Bermudy
  • Přečíst knihu
  • Napsat tenhle článek
  • Namalovat obraz
  • Celý týden se denně hodinu věnovat nějaké sportovní aktivitě (cvičení, běhání, jízdě na kole…)
  • Celý týden si denně na hodinu sednout s partnerem, dětmi a povídat si o životě a plánech
  • Celý týden si hodinu denně poslouchat hudbu, relaxovat nebo meditovat
  • Celý týden se hodinu denně vzdělávat

Jak byste těch 8 hodin prožili vy?

3 důvody,  proč jsme řekli NE televiznímu vysílání

Změna přišla tak nějak postupně, nenásilně a přirozeně sama. Až jsme jednoho dne vypojili kabel, přestěhovali televizi a zjistili, že ono to bez toho vážně jde.

Co přispělo k rozhodnutí?

  • Koukání na telku je časožrout a prokrastinace. Čas má pro nás čím dál vyšší hodnotu a nechceme ho jen pasivně konzumovat a žít v iluzi jiných životů.
  • Vadí nám množství a obsah reklam, které nejsou v souladu s naším nastavením. A nechceme, aby ovlivňovaly myšlení našeho dítěte. Reklamy navíc natahují čas pořadu a zvyšují tak čas prokrastinace.
  • Jsme přesvědčení, že převažující množství negativity, vulgárnosti a násilí ve zprávách, filmech i zábavných pořadech způsobuje negativní pocity, zbytečný stres a obavy, což se odráží i na zdraví.

Zásadní informace se vždycky nějak dozvíme a ten zbytek … bez něj umíme žít.

Co nám změna dala a vzala?

Ušetřený čas nám okamžitě zaplnily nové zájmy a nic nám nechybí. Když je chuť, můžeme si vybrat film, na který se podíváme.

Na televizi pouštíme juniorovi pohádky z internetu. Našli jsme si tedy i způsob, jak se obejít bez dětských televizních kanálů a máme větší kontrolu nad tím, co naše dítě formuje.

Naopak nám tahle změna pár pozitiv do života přinesla:

  • Víc času na to věnovat se smysluplnějším činnostem.
  • Omezení vlivu reklam a negativních zpráv na náš život.
  • Získali jsme větší vliv, jaké množství a typ informací přijímáme a jsme zase o kousek víc tvůrci svého života.

Jak je to s poplatky za televizní vysílání?

Zákon stanovuje, že každá domácnost musí platit koncesionářský poplatek na základě vlastnictví přijímače (detailně jsou koncesionářské poplatky rozebrány zde).

To znamená, že pokud se pouze odpojíte od příjmu a televizi (nebo televizní kartu do počítače) si ponecháte, poplatky je nutné (až na výjimky stanovené zákonem) platit.

Nemáte-li vlastní anténu a využíváte-li služeb některého z poskytovatelů, ušetříte alespoň tyto poplatky, které bývají nemalé.

8 tipů na to, jak přejít na život bez televize

Nejjednodušší a nejrychlejší způsob je vytrhnout kabel ze zásuvky a už ho nezapojit. Možná vám zrovna tohle zafunguje nejlépe.

Méně drastičtější je postupný přechod, zejména pokud jste „televizní konzumenti“. Je totiž možné, že už máte vybudovanou závislost. Postupnými kroky bude změna vědomější a trvalejší.

A jak na to?

  • Odpovězte si na otázku proč tuhle změnu chcete udělat, aby vám dávala smysl a měli jste motivaci.
  • Jeden týden si zapisujte, kolik času, kdy a proč sledujete televizní pořady. Získáte tak přehled. A po týdnu můžete data vyhodnotit a současně je použijete k plánování.
  • Vyberte si běžný týden, na kterém si vyzkoušíte, jaký je život bez televizního vysílání. Neměla by to být dovolená, protože to je čas, kdy je všechno jinak.
  • Naplánujte si dopředu, co budete dělat v časech, kdy jste zvyklí sledovat televizní pořady. Mělo by to být něco, co vás bude bavit, aby se nedostavila potřeba vzít do ruky ovladač.
  • Po týdnu vyhodnoťte, jak jste na tom. Co vám to dalo, vzalo a jak se cítíte.
  • Pokud vám to stále dává smysl, prodlužujte a prodlužujte až zjistíte, že potřeba je PRYČ.
  • Zrušte smlouvu s poskytovatelem.
  • A pokud už televizi na nic nevyužijete, pošlete ji dál :-) Kam? Tipy najdete v článku “Vyhodit? Ne… 5 tipů kam s tím”

Za úvodní foto děkujeme: Davidu Nogolovi